kK

H   průběh  homeopatické konzultaci

                                                                                                                                                                        

Organon, 6 vydáni, §5.
 
 Jakožto pomůcka při léčbě slouží lékaři údaje o nejpravděpodobnější
 příčině akutního onemocnění, stejně jako nejvýznamnější momenty z celého
průběhu choroby u nemocí dlouhodobých. Na jejich základě  pak může
zjistit základní příčinu, která většinou spočívá v   chronickém miasmátu .
Přitom je nutno brát v úvahu rozpoznatelnou tělesnou 
konstituci pacienta (mnohdy dlouhodobě nemocného), jeho duchovní
a psychický charakter, vlastnosti, způsob života a zvyky, jeho
osobní a občanské vystupování a chování doma, věk a
pohlavní funkce, jakož i další faktory.
 
 
Samuel Hahnemann.
 
 
 
Při konzultaci pacientů vycházím z doporučení Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatii,
které můžeme zjistit v Organonu (používám 5 a 6 vydáni), v Materia Medica Pura a dalších 
ho pracích, také doporučení významných homeopatů klasické homeopatické tradice.  Praktický 
to znamená, že při homeopatickém vyšetření-pohovoru mě zajímá ne jenom názvy onemocnění,
ale také všechno co se tyče osobnosti pacienta, jeho specifického vnímání a chápaní vlastních  
zdravotních problémů, jestli pacient postřehl, čím se mění ho zdravotní problémy,
reakcí pacienta na zevnějšní podněty, zvlášť na: teplotu/chlad prostředí, počasí, roční dobu, jak se 
cítí během celého dne (ráno,odpoledne,večer v noci),preference/odpor v jídlech, jak snáší  
společnost, koníčky atd.Z knih takových světoznámých homeopatů minulosti, jako Von Grauvogl,
Ernst A.Farrington, J.Kent, John Henry Clarke, J.Burnet a dalších víme, jak důležité propochopeni 
náchylnosti pacienta k určitým zdravotním problémem, chorobám je historie vážných onemocněni
v rodinách jeho rodičů, dědičnost.         
Samozřejmé, že nenutím během konzultaci pacienti říkat o sobě víc, než si přejí, ale chtěl bych 
podotknout, že z citátu, který jsem uvedl na začátku, je jasno, že homeopatie hodnotí člověka,
jako celek, v technických termínech jako komplexní systém. V praxi to znamená, že  
libovolný zdravotní problém pacienta jé problémem konkrétného nemocného člověka, který má 
svojí osobnostní vlastností, svůj styl života a bude se chovat jak ve zdravi tak i v nemoci jako individuum.
 
 
Ostatně, v 6 vydaní Organonu Samuela Hahnemanna v §7 čteme:

“ …Stručně řečeno, pro léčitele musí být ucelený obraz symptomů

tím hlavním, ba jediným, co  musí na případu  choroby  rozpozná-

vat a svým uměním odstranit tak, aby byla choroba vyléčena a

změnila se ve zdraví. Tento ucelený obraz musí být

tím jediný co může určit volbu nejvhodnějšího

léčebného prostředku.